Cabo de Gata – místo, kde jsem se cítila svobodná

Tenhle obraz vznikl na mé první velké cestě v roce 2023.
Byla jsem už daleko – v Andalusii, mezi skalami a útesy, které padají přímo do moře.
Místo, kde vítr voní solí, světlo je syrové a moře má svou vlastní duši.

Přijela jsem na okraj útesů a zůstala tam.
Dlouho.
Jen jsem stála, dívala se do moře a cítila svobodu, která přichází teprve tehdy, když se člověk opravdu zastaví.

A pak jsem si všimla lidí kolem.
Cestovatelé jako já.
Jeden měl papouška.
Druhý kytaru.

Ten kluk s kytarou si sedl na malou stoličku přímo na kraji útesu, otočil se ke mně, podíval se mi do očí — a začal hrát.
Jeho pes ke mně hned běžel, jako by mě přišel přivítat.
Hudba, vítr, moře… a já.
Byl to jeden z těch momentů, kdy máš pocit, že se svět na chvíli zastaví.

Když jsem se pak vydala dál, objevila jsem místo, které jsem zachytila v tomhle obrazu.
Tiché. Silné. Plné přijetí.

Tohle místo je o svobodě, o přítomnosti a o tom, jak se někdy ty nejdůležitější okamžiky stanou úplně neplánovaně.